|
|
Konrád Fischer. Život a dílo borovanského probošta
HUNČOVSKÝ, Tomáš
Disertační práce je věnována osobě a dílu borovanského probošta Konráda Fischera (1631-1701). Na základě studia dochovaných pramenů v českých i zahraničních archivech je v první části nejprve rekonstruován Fischerův život, který se odehrával během bouřlivých let třicetileté války a v časech poválečného vývoje. Pozornost je zaměřena na Fischerovo mládí, vzdělání, vstup do řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v Klosterneuburgu a působení v borovanském klášteře, kde byl v roce 1677 zvolen proboštem. Druhá část práce je věnována kodikologickému rozboru a obsahové analýze Fischerova díla o historii borovanského kláštera, které sepsal na konci života a jehož originál je v současnosti deponován v třeboňském oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Poslední část práce zahrnuje kritickou edici tohoto díla, doplněnou o jmenné a zeměpisné a místní rejstříky.
|
|
| |
|
|
The Telč Jesuit Library
Bobková, Kateřina ; Kuchařová, Hedvika
The paper summarised the research abouth library of the Telč College and Tertianship House, examined the funding, the physical space and furnishing of the library, the diff erent means of acquiring books, the library list, as well as the librarians who cared for it.
|
|
|
Dominikáni v Klatovech a duchovní atmosféra na sklonku středověku
Jindráček, Efrem
The Dominican Convent (founded 1267/1290) formed together with the Hospital of The Holy Spirit (1289) of the Knights of the Cross with the Red Star, two religious institutions that enriched the religious and cultural life of Klatovy in a completely different way. In the Late of the Middle Ages, when a big part of Europe was affected by the Black Death, the plague epidemy (1347-1363) and the Papal schism (1383-1417), the Dominican Order was in serious crises (1350-1417), not only in the religious discipline, but also in the overall decline of studies, we can say – according to the conserved documents – that the Dominican community in Klatovy has done quite well, perhaps very well. Until the 15th century, it enjoyed the admiration of local benefactors, burghers and influential nobility, provably developed a sermon and study, its members found among bishops, papal chaplains, inquisitors and professors of theology. The later non-conformist attitudes towards the Hussitism and long-term survival in an organized exile phase along with the catholic minority from Klatovy, even after the destruction of the proper convent (1419), show a considerable Dominican identity and the determination of its members.
|
|
| |
|
|
Pojetí biblické narace v českém umění 20. století od konce 40. let do počátku normalizace
Filipcová, Marie ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Jindra, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá především specifiky českého umění v období komunistické totality. Hlavním cílem bylo, zaměřit se na umělce, kteří se vlivem okolností ocitli na okraji kulturní společnosti. S touto situací se ale smířili, protože se nechtěli zpronevěřit přesvědčení a hodnotám, jež vyznávali. Zásadním společným bodem takto svobodné tvorby je výběr námětů. V našem případě se jedná o biblickou tématiku, která nejprve v 50. letech souvisela s vyrovnáním se s existencialistickými pocity. A později s hledáním výtvarného výrazu, který by obsahoval duchovní přesah. V první části se věnujeme ikonografickým paralelám. Ve druhé jednotlivým autorům a souvislostem, které určovaly jejich tvorbu. Skupinu autorů, zde tvoří ti, kteří se tématikou zabývali soustavněji. Patří mezi ně: Alén Diviš, Bohuslav Reynek, Ivan Sobotka, Věra Nováková, Mikuláš Medek, Jan Koblasa a Robert Piesen. Závěrem je připojeno pojednání týkající se soudobých filozofických tendencí, které jsou s tvorbou našich autorů spjaty.
|
|
| |
|
|
Role některých řeholí v mimofarní evangelizaci a pastoraci
Rathouský, Pavel ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Bibliografická citace Role některých řeholí v mimofarní evangelizaci a pastoraci [rukopis] : Diplomová práce / Pavel Rathouský ; vedoucí práce : Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.-Praha, 2012.- 78 s. Anotace Diplomová práce "Role některých řeholí v mimofarní evangelizaci a pastoraci" uvádí téma evangelizace a pastorace jako součást celkové životní cesty člověka, ve které hraje důležitou roli první hlásání evangelia. Evangelizace je charakterizována jako celoživotní úkol a poslání každého křesťana. V návaznosti na závěrečný dokument Plenárního sněmu katolické církve v České republice je akcentován kategoriální přístup pastorace k jednotlivým skupinám lidí jako optimální způsob pastorační péče. Diplomová práce zdůrazňuje zásadní úlohu řeholních společenství v evangelizaci i pastoraci včetně popisu mnoha mimofarních aktivit a jejich přínosu u některých vybraných řeholí. Klíčová slova : Evangelizace Pastorace Kategoriální Řehole Duchovní pastorace cvičení
|
|
| |
|
|
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.
|
host ::
RSS.